Černá kniha nelegálního hazardu 2025 - 1 113 značek bez licence | KurzHub

Černá kniha nelegálního hazardu v Česku 2025

Obsah

1 113 značek proti 27 – anatomie nelegálního trhu

Když jsem poprvé viděl data z Černé knihy nelegálního hazardu, myslel jsem, že jde o chybu. Na českém trhu legálně působí 27 provozovatelů hazardních her – ale české hráče oslovuje 1 113 nelegálních značek. Poměr 1 ku 41. Není to abstraktní statistika – za těmi čísly stojí konkrétní weby, konkrétní reklamy a konkrétní lidé, kteří o nelegálnosti svého operátora často ani nevědí.

Černou knihu nelegálního hazardu vydal v roce 2025 Institut pro regulaci hazardních her. Je to nejkomplexnější mapování nelegálního hazardního trhu v Česku a její zjištění jsou alarmující i pro mě, devět let v oboru.

1 113 nelegálních značek – kdo stojí za čísly

Nelegální hazard tvoří v Česku až 30 % objemu legálního trhu. To znamená, že na každé tři koruny vsazené legálně připadá koruna vsazená nelegálně. Od roku 2017 bylo odhaleno více než 1 400 černých heren – dvakrát více než legálních provozoven v zemi.

Online nelegální hazard je ještě masivnější. Nelegální weby jsou v Česku přes Google vyhledávány až milionkrát měsíčně. Tři nejpopulárnější nelegální značky generují přes 111 000 vyhledávání měsíčně – to je srovnatelné s vyhledáváním některých legálních operátorů.

Kdo za těmito značkami stojí? Typicky jde o společnosti registrované v jurisdikcích s minimální regulací – Curacao, Kostarika, ostrovní státy. Licenci v těchto zemích lze získat za zlomek nákladů oproti české licenci a regulační dohled je formální. Weby jsou lokalizované do češtiny, akceptují CZK a cíleně se zaměřují na české hráče – ale nemají žádnou povinnost vůči českému právu.

Jan Řehola z IPRH opakovaně zdůrazňuje, že zájem státu i provozovatelů je shodný: nechceme nelegální nabídku, účast mladistvých ani praní špinavých peněz. Nelegální operátoři ohrožují legální trh dvěma způsoby – berou mu zákazníky a podrývají důvěru ve férové sázení.

800 000 Čechů u nelegálních operátorů

Tohle číslo mě zasáhlo víc než cokoliv jiného v Černé knize. Přibližně 800 000 Čechů hraje u nelegálních provozovatelů. Z toho 400 000 to přiznává vědomě a dalších 400 000 si není jistých, zda operátor, u kterého sázejí, má českou licenci.

Sociolog Robert Klobucký, který se na výzkumu pro Černou knihu podílel, upozornil, že tito lidé jsou vystaveni prostředí bez jakékoli ochrany, limitů či kontroly. Žádné limity vkladů. Žádné panik tlačítko. Žádný centrální registr sebevyloučení. Žádná garance výplaty výher. Žádná ochrana osobních údajů podle GDPR.

Polovina z těchto 800 000 lidí si ani neuvědomuje, že sází nelegálně. To je systémový problém informovanosti – česky lokalizovaný web s CZK účtem a bonusy v češtině vypadá legálně. Bez aktivního ověření whitelistu Ministerstva financí nelze na první pohled rozlišit legálního operátora od nelegálního.

Demograficky jde o průřez populace – nejde jen o problémové hráče. Jsou to lidé, kteří narazili na atraktivní reklamu, dostali doporučení od kamaráda nebo prostě zadali do Googlu „sázkové kanceláře“ a klikli na výsledek, který nepatřil legálnímu operátorovi.

Zajímavý je mechanismus, jak se hráči k nelegálním operátorům dostávají. Podle dat z Černé knihy je hlavním kanálem internetové vyhledávání – nelegální operátoři investují do SEO a placené reklamy, takže se jejich weby zobrazují na předních pozicích ve výsledcích vyhledávání. Druhým kanálem jsou sociální sítě a influencer marketing – reklama maskovaná za osobní doporučení. Třetím zdrojem jsou sázkařské komunity a fóra, kde se šíří affiliate odkazy na nelegální platformy. Všechny tři kanály jsou obtížně regulovatelné, protože fungují přes zahraniční servery mimo dosah českého práva.

Jak stát bojuje s nelegálním hazardem

Česko používá několik nástrojů proti nelegálnímu hazardu a jejich účinnost se liší.

Blacklist a blokace domén je první linie obrany. Ministerstvo financí identifikuje nelegální weby a nařizuje internetovým poskytovatelům blokovat přístup. To funguje částečně – technicky zdatní uživatelé mohou blokaci obejít přes VPN, ale pro běžného uživatele je to účinná bariéra.

Blokace platebních kanálů je druhý nástroj. Regulátor spolupracuje s bankami a platebními procesory na identifikaci a blokaci transakcí směřujících k nelegálním operátorům. Tento přístup je účinnější než blokace domén, protože obejít ho je technicky složitější.

Osvěta a informování veřejnosti je třetí pilíř. Černá kniha sama je součástí tohoto úsilí – přináší data, která veřejnosti ukazují rozsah problému a motivují hráče k ověřování legality operátorů.

Mezinárodní spolupráce je čtvrtý rozměr. Česko spolupracuje s regulátory v jiných zemích na sdílení informací o nelegálních operátorech. Efektivita je omezená – jurisdikce typu Curacao nemají motivaci spolupracovat – ale v rámci EU funguje výměna informací lépe.

Co zatím chybí, je účinnější nástroj proti reklamě nelegálních operátorů na sociálních sítích a v online prostoru. Nelegální sázkové kanceláře investují do digitálního marketingu – sponzorují influencery, platí za pozice ve vyhledávačích, inzerují na sportovních webech. Tuto reklamu je obtížné regulovat, protože často pochází ze zahraničních serverů mimo dosah českého práva. IPRH a regulátor na tomto problému pracují, ale jde o běh na dlouhou trať.

Pro sázkaře je nejjednodušší ochranou kontrola whitelistu Ministerstva financí – zabere dvě minuty a jednoznačně odpoví na otázku, zda je operátor legální. Praktický návod na ověření legality operátora najdete v článku o zahraničních sázkových kancelářích bez licence.

Co je Černá kniha nelegálního hazardu a kdo ji vydává?

Černou knihu nelegálního hazardu vydal v roce 2025 Institut pro regulaci hazardních her. Jde o nejkomplexnější mapování nelegálního hazardního trhu v Česku. Dokument analyzuje rozsah nelegální nabídky – 1 113 nelegálních značek cílících na české hráče, milion vyhledávání nelegálních webů měsíčně a přibližně 800 000 Čechů hrajících u nelicencovaných operátorů.

Kolik Čechů sází u nelegálních operátorů?

Přibližně 800 000 Čechů hraje u nelegálních provozovatelů hazardních her. Z toho 400 000 to přiznává vědomě a dalších 400 000 si není jistých legálností svého operátora. Tito hráči nemají přístup k nástrojům zodpovědného hraní, ochraně prostředků ani garanci výplaty výher, které poskytují licencovaní operátoři.