
Obsah
AI, která nesází – ale hlídá ty, kdo ano
Na Prague Gaming & TECH Summit 2026 jsem seděl v publiku, když Petr Rybák představoval projekt IRIS. Většina prezentací na konferencích mě nechává chladným, ale tahle byla jiná. IRIS je systém, který dělá něco, co dosud nebylo technicky možné – sleduje rizikové vzorce chování hráčů napříč více operátory současně. Místo posuzování chování u jednoho operátora sleduje rizikové vzorce napříč celým trhem.
To je zásadní průlom. A abych vysvětlil proč, musím nejdřív popsat, jak funguje tradiční ochrana hráčů – a kde selhává.
Jak IRIS funguje – cross-operátorová detekce rizik
Tradiční systémy ochrany hráčů fungují na úrovni jednoho operátora. Sázková kancelář sleduje chování svého hráče – kolik sází, jak často, v jakých hodinách, jak rychle po prohře znovu vsadí. Pokud vzorce překročí varovné prahové hodnoty, systém upozorní operátora, který může zakročit.
Problém je zřejmý: hráč může rozložit svou aktivitu mezi pět, deset nebo patnáct operátorů. U žádného z nich individuálně nepřekročí varovné limity, ale celkový objem a vzorec chování je rizikový. Na českém trhu s 27 licencovanými provozovateli je toto rozkládání reálné a časté.
IRIS tento problém řeší agregací. Systém sbírá anonymizovaná data od zúčastněných operátorů a analyzuje je na centrální úrovni. Nevidí jména hráčů – pracuje s anonymizovanými profily. Ale vidí celkový obraz: kolik hráč sází celkem, u kolika operátorů, jak se jeho chování mění v čase.
Technicky IRIS využívá algoritmy strojového učení, které identifikují vzorce spojené s rizikovým chováním. Náhlé zvýšení frekvence sázek. Progresivní navyšování vkladů. Sázení v neobvyklých hodinách – třeba mezi druhou a pátou hodinou ráno. Okamžité opětovné vkládání po prohře. Rozšiřování počtu operátorů, u kterých hráč sází. To všechno jsou signály, které IRIS zachytí a vyhodnotí.
Když systém identifikuje rizikový profil, operátor obdrží upozornění. Co s ním udělá, závisí na úrovni rizika – může hráče kontaktovat, navrhnout nastavení limitů, doporučit odbornou pomoc nebo v krajním případě omezit přístup k účtu.
IRIS versus tradiční systémy ochrany hráčů
S hazardní hrou se v posledních dvanácti měsících setkalo téměř 60 % dospělých Čechů a rizikové chování se týká přibližně 2 % populace. Tradiční systémy ochrany zachytí jen část rizikových hráčů – ty, kteří projeví varovné vzorce u jednoho operátora.
IRIS zachytí i ty, kteří se tradičním systémům vyhýbají – vědomě nebo nevědomě. Hráč, který si uvědomuje, že příliš sází, a rozloží aktivitu mezi více operátorů, aby „nesvítil“, je přesně ten typ profilu, který IRIS dokáže identifikovat.
Provozovatelé v rámci projektu Zodpovědné hraní dobrovolně dodržují 29 konkrétních závazků nad rámec legislativy. IRIS je technologický nástroj, který tyto závazky posouvá na novou úroveň – z pasivního dodržování pravidel na aktivní vyhledávání rizikových situací.
Důležitá poznámka k soukromí: IRIS pracuje s anonymizovanými daty. Systém neví, kdo konkrétně sází – ví pouze, že anonymizovaný profil XY vykazuje rizikové vzorce. Deanonymizace probíhá až na úrovni operátora, pokud je identifikováno riziko. Tento model respektuje GDPR a minimalizuje zásah do soukromí hráčů.
Dosavadní výsledky a výhled implementace
IRIS je relativně nový projekt a jeho plné nasazení probíhá postupně. IPRH, který sdružuje 36 subjektů pokrývajících přes 95 % legálního trhu, je klíčovým partnerem pro rozšíření systému na co největší část trhu.
Implementace cross-operátorového systému není triviální. Vyžaduje standardizaci dat, technickou integraci s různými platformami operátorů, právní rámec pro sdílení anonymizovaných dat a průběžnou kalibraci algoritmů. Falešně pozitivní výsledky – tedy označení bezproblémového hráče jako rizikového – jsou stejně nežádoucí jako falešně negativní.
Kvalita algoritmů se zlepšuje s rostoucím objemem dat. Čím více operátorů je zapojeno a čím déle systém funguje, tím přesněji dokáže identifikovat skutečně rizikové vzorce a odlišit je od běžného chování. Počáteční fáze implementace je proto kritická – systém se musí naučit, co je normální, než dokáže spolehlivě identifikovat anomálie.
Mezinárodní kontext je důležitý. Česko je jednou z prvních zemí v Evropě, která implementuje cross-operátorový systém detekce rizikového chování. Většina evropských zemí má systémy ochrany hráčů na úrovni jednotlivých operátorů – IRIS jde o krok dál. To je jeden z důvodů, proč analytici označují českou regulaci za průkopnickou.
Z technického hlediska je IRIS ukázkou toho, jak může umělá inteligence sloužit společensky prospěšnému účelu. Nejde o AI, která nahrazuje lidi – jde o systém, který dává operátorům informace, na jejichž základě mohou lépe chránit své zákazníky. Finální rozhodnutí vždy dělá člověk, ne algoritmus.
Pro sázkaře je IRIS systém, o kterém pravděpodobně nikdy přímo neuslyšíte – pokud nemáte problém. A přesně tak by to mělo být. Dobrý ochranný systém funguje na pozadí, neruší běžnou aktivitu a zasahuje jen tehdy, když je to potřeba. Více o nástrojích zodpovědného hraní najdete v článku o zodpovědném hraní u českých sázkových kanceláří.
Jak systém IRIS rozpoznává rizikové chování hráče?
IRIS používá algoritmy strojového učení, které analyzují anonymizovaná data o sázkové aktivitě napříč více operátory. Sleduje vzorce jako náhlé zvýšení frekvence sázek, progresivní navyšování vkladů, sázení v neobvyklých hodinách, okamžité opětovné vkládání po prohře nebo rozšiřování počtu operátorů. Když identifikuje rizikový profil, upozorní operátora, který může hráče kontaktovat a nabídnout pomoc.
U kterých českých sázkových kanceláří je IRIS nasazen?
IRIS je projekt Institutu pro regulaci hazardních her, který sdružuje 36 subjektů pokrývajících přes 95 % legálního trhu. Implementace probíhá postupně a zapojení konkrétních operátorů se rozšiřuje. Cílem je pokrýt co největší část českého licencovaného trhu, aby systém cross-operátorové detekce fungoval efektivně.